Novinky

Pro děti

Po čem muži toužíPo čem muži touží
TurnéTurné
Jak se moří revizořiJak se moří revizoři
První člověkPrvní člověk
Dětské - Princezna a dráčekDětské - Princezna a dráček
Halloween 2Halloween 2
Baby bio - SkorosestryBaby bio - Skorosestry
Nejen senioři: Dámský klubNejen senioři: Dámský klub
DomestikDomestik
AsexuaLOVEAsexuaLOVE
Zrodila se hvězdaZrodila se hvězda
Úsměvy smutných mužůÚsměvy smutných mužů
Čarodějovy hodinyČarodějovy hodiny

Po čem muži touží

2DORMP
Režie:Rudolf Havlík
Hrají:Anna Polívková, Jiří Langmajer, Matěj Hádek, Táňa Pauhofová
Premiéra:22. září 2018
Délka:100 minut
Žánr:Komedie
Po čem muži touží

Historie a součanost

HISTORIE KINA RADOTÍN

 

Kino bylo v Radotíně v ulici Na Výšince vybudováno v roce 1926. Jedná se o klasické jednosálové kino umístěné v samostatné budově. Původně se jmenovalo Bio Radio, toto jméno se však neujalo a vžil se nový název - Kino Jas. Koncesi na provozování kina měla radotínská organizace Červeného kříže a ta ji propůjčila panu Šinovskému.

Kino zažilo éru němých filmů, které byly doprovázeny živou hudbou, často hrával před plátnem na klavír pan Šinovský, později filmy doprovázel gramofon, který vyhrával stále stejnou melodii. Filmy byly z vysoce hořlavého materiálu, občas se stalo, že některý zcela shořel. Však také během představení byl vždy přítomen strážník a hasič.

Bývalo zvykem, že před hlavním filmem se pouštěla groteska, na začátku a o přestávkách reklamy. O přestávce se prodávalo eskymo, když bylo dusno, zřízenec rozprašoval pro osvěžení po sále lesní vůni.
Často se mohli diváci přímo v kině setkat i herci, kteří ve filmech účinkovali a které pan Šinovský vozil na představení z Prahy.Tak radotínské kino navštívili i Josef Kemr, Antonie Nedošínská, Věra Ferbasová a Lída Baarová.

Když ve třicátých letech přišly mluvené filmy, biografům nastaly zlaté časy. Roku 1939 v sále dnešního kulturního střediska U Koruny začal promítat i druhý biograf „Koruna“, který byl roku 1949 přejmenován na Kino Oko, brzy po válce však zanikl.
Bio Radio, neboli Kino Jas v době, kdy Radotín nebyl ještě součástí Prahy, ale okresu Praha-západ, si na zájem diváků nemohlo stěžovat, protože kino bylo jako předpremiérové a filmy se zde uváděly dříve než v centru Prahy, ale od poloviny 80. let počet diváků rapidně klesal. V roce 1997 hrozilo radotínskému kinu zrušení, ale radnice nakonec provoz kina zachovala.

Od počátku provozu bylo kino osazeno promítacími přístroji značky DRESSDEN II, které byly chlazeny vodou a kde k prosvícení filmového pásu byl používán světelný oblouk vytvářený mezi dvěma uhlíkovými elektrodami. Od roku 1978 až do současnosti jsou používány promítací přístroje MEO 5 – X s xenonovými výbojkami.

Během provozu se dočkalo dvou rekonstrukcí. První v šedesátých letech minulého století a druhé, větší, v roce 2002. Při ní bylo instalováno nové plastické promítací plátno, vyměněny staré dřevěné sedačky za nová, čalouněná křesla, byla zrekonstruována WC, vstupní hala, vybudován bezbariérový přístup a zaveden prodej vstupenek přes počítačový systém s možností objednávek přes internet.

Co se týká provozu kina, dříve se promítalo od pátku do úterka, protože však o promítání v týdnu upadal zájem ze strany diváků, od devadesátých let bylo promítání zkráceno jen na pátek až neděli.

Pokud by Vás zajímalo, jak je na tom kino dnes, v září roku 2011, přečtěte si článek „kino Radotín se představuje“. 

Pro lepší přizpůsobení obsahu pro Vás, bezpečnosti, měření statistik návštěvnosti a lepší zpětné vazbě tento web používá cookies. Klikáním a navigováním po stránce souhlasíte s tím, že sbíráme o Vás anonymní informace přes cookies. Více informací o používání cookies na naší stránce najdete zde.